Nedávná prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o obnovení amerických testů jaderných zbraní vyvolala znepokojení a zmatek. Ačkoli oznámil plány na „zahájení testování našich jaderných zbraní“, odborníci se široce domnívají, že skutečné výbuchy jsou nepravděpodobné, s odkazem na nedostatek vědecké nezbytnosti, potenciální destabilizaci globálního míru a možné domácí protesty. I když se však neuskuteční, oznámení podtrhuje hlubší obavy z možného oslabení snah o kontrolu jaderných zbraní.
Kontext Trumpova prohlášení
Trump změnu politiky oznámil na sociální síti Truth Social s tím, že soudy začnou „na stejné úrovni“ s programy z „jiných zemí“. Oznámení se setkalo se skepsí a zmatkem, protože žádná země v současnosti neprovádí jaderné výbuchy. Rusko sice předvedlo jaderné drony a rakety, ale nejednalo se o samotné jaderné výbuchy.
Historicky došlo ke zvýšení aktivity na jaderných testovacích místech po celém světě v reakci na geopolitické napětí. Zkušební místa v čínské oblasti Sin-ťiang, na ruském arktickém souostroví a v Nevadské poušti ve Spojených státech přežila modernizační úsilí. K tomu dochází v době, kdy platnost několika klíčových jaderných smluv končí nebo již vypršela, což vytváří potenciálně nestabilní prostředí.
Historie jaderných zkoušek a stávající dohody
Po prvním americkém testu Trinity v roce 1945 bylo provedeno více než 2000 jaderných testů, než byla v roce 1963 podepsána smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek, která zakazovala testování v atmosféře, pod vodou a ve vesmíru. V roce 1996 následovala Smlouva o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT), jejímž cílem bylo ukončit veškeré podzemní testování, ačkoli nikdy nebyla formálně ratifikována.
Indie a Pákistán provedly testy v roce 1998 a Severní Korea zůstává jedinou zemí, která provedla jaderné testy v 21. století, poslední test byl v roce 2017. USA neprovedly jaderný test od roku 1992.
Proč je obnovení testování nepravděpodobné
Odborníci se jednomyslně domnívají, že návrat k jadernému testování je nepravděpodobný kvůli pokročilým schopnostem moderních fyzikálních simulací. Americká vláda má dva nejvýkonnější superpočítače na světě, které se používají k zajištění účinnosti jaderného odstrašení bez fyzického testování.
Navíc mnozí zdůrazňují nedostatek vědeckého přínosu. John Preston z University of Essex tvrdí, že oznámení může být „Trumpova rétorika“ bez jakéhokoli skutečného úmyslu odpálit zbraně. I kdyby k tomu došlo, bude takový krok symbolickou eskalací bez jakékoli podstaty.
Možné důsledky pro globální stabilitu
Obnovení jaderných zkoušek by mohlo mít dalekosáhlé důsledky. Christophe Locht z University of Swansea varuje, že by to mohlo vyvolat „nový druh závodu v jaderném zbrojení“, protože platnost stávajících dohod, jako je New START, se blíží. Riskuje také, že přiměje další země k restartu svých vlastních testovacích programů a může vést k protestům dotčených občanů a ekologických skupin.
Sarah Pozzi z University of Michigan považuje obnovení testování za škodlivé pro globální stabilitu a podkopávání pokroku v oblasti kontroly zbrojení. Místo toho vyzývá Spojené státy, aby šly příkladem v prevenci šíření jaderných zbraní.
Možnost nesprávné interpretace
Nick Ritchie z University of York naznačuje, že Trump může mít na mysli testování technologií pro dodávání jaderných zbraní – jako jsou rakety – spíše než samotné hlavice. Pokud ano, vzniká zmatek, protože tyto technologie jsou pravidelně testovány, stejně jako technologie spojenců z NATO. Nejasná komunikace však dodává nejistotu ohledně jaderné politiky USA.
I když je vyhlídka na skutečné jaderné výbuchy mizivá, oznámení podtrhuje širší obavy: že i zdánlivě symbolická gesta by mohla podkopat desetiletí úsilí o kontrolu šíření jaderných zbraní a podporu globální stability.
Závěrem lze říci, že Trumpovo nedávné prohlášení je pravděpodobně spíše politickou rétorikou než předzvěstí obnovení jaderných zkoušek, ale jeho důsledky se šíří napříč křehkým prostředím globální kontroly jaderných zbraní a zdůrazňují potřebu jasné komunikace a trvalého odhodlání usilovat o odzbrojení. I když možnost testování výbušnin zůstává vzdálená, nejistota oznámení hrozí, že destabilizuje stávající jaderné smlouvy a potenciálně posílí odhodlání ostatních zemí provádět vlastní testovací programy.
