Před více než půl miliardou let zažila Země bezprecedentní skok v evolučním vývoji známý jako kambrická exploze. Toto období bylo svědkem rychlého vzniku složitých mnohobuněčných organismů z jednodušších, což vedlo k tvorům jako pětioká Opabinia a obrněná Wiwaxia. Ačkoli nárůst atmosférického a oceánského kyslíku byl dlouho považován za klíčovou hnací sílu této rozmanitosti, základní příčina těchto nárůstů kyslíku zůstala nejasná. Nový výzkum nyní naznačuje, že posuny na oběžné dráze Země hrály zásadní roli při spouštění těchto evolučních impulsů.
Role kolísání sluneční energie
Výzkumníci z [název instituce] použili klimatické a biogeochemické modelování ke studiu vztahu mezi změnami oběžné dráhy Země a hladinami kyslíku. Jejich analýza ukázala, že periodické změny v množství sluneční energie dopadající na planetu, ke kterým dochází přibližně každé 2–3 miliony let, korelují s pozorovanými fluktuacemi kyslíku. To je významné, protože orbitální změny přímo ovlivňují klima, které zase ovlivňuje geologické procesy.
Zvětrávání, živiny a kyslík
Studie naznačuje, že tyto orbitální posuny způsobily změny klimatu, které urychlily zvětrávání, zejména v oblastech s vysokou zeměpisnou šířkou. Zvýšené zvětrávání uvolnilo výbuchy základních živin do oceánů. Tyto živiny pak stimulovaly fotosyntézu a dramaticky zvýšily hladinu kyslíku. Vyšší hladiny kyslíku poskytly biologické palivo potřebné pro rychlé evoluční změny kambrické exploze.
Období kambria bylo jedinečné v tom, že mělo všechny prvky na místě, aby bylo možné těchto orbitálních posunů využít. K podobným orbitálním změnám došlo i v jiných dobách v historii Země, ale specifické podmínky potřebné pro tak extrémní evoluční vzplanutí byly splněny pouze během kambria.
Tento výzkum zdůrazňuje souhru astronomických, geologických a biologických procesů při formování života na Zemi. Zdůrazňuje také význam dlouhodobých ekologických faktorů při řízení hlavních evolučních událostí.
